Trpaslíci

Jen málokdo spívá písně ohně a kovu tak dobře jako trpaslíci, a proto se jejich artefakty stávají ceněným zbožím v královstvích nad zemí.–⁠ cestovatel Cidril Laatal

OBECNÉ INFORMACE

Trpaslíci jsou třetí nejpočetnější rasou Kontinentu hned vedle lidí a elfů. Dnes již velká část trpaslíků žije v lidských sídlech, ale historicky a tradičně obývají specifické podzemní městské státy, takzvané Karheimy. Tito malí, ale silní tvorové jsou známí svou obrovskou vynalézavostí a pracovitostí, a jsou uznáváni jako jedni z nejlepších řemeslníků a válečníků Kontinentu.

Většina trpaslíků žije v Ar'Gazanu, Velké říši, která pod sebou spojuje šest velkých trpasličích rodů a jejich království, tzv. Ar'Karheimy. Historicky se ale někteří z trpaslíků usídlili na povrchu Kontinentu, většinou v lidských městech, díky řemuž jim lidé začali říkat "měští trpaslíci". Měští trpaslíci často opustili od ortodoxních trpasličích zvyklostí a často i od náboženství Potomectví hor. Není neobvyklé, že jsou potomky trpaslíků, kteří byli vyhoštěni z trpasličích Karheimů a je na ně proto jejich příbuznými často nahlíženo s despektem a často nezaslouženým opovržením.

– Trpaslíci obývají tzv. Karheimy, rozsáhlé skalní a podzemní městské státy

HISTORIE

Velká křivda a ranná historie

Není přesně známo, jaký má trpasličí rasa původ. První, prastaré, kroniky trpasličí říše hovoří o tzv. Velkém exodu – Ar´Edhekal – a několika sty lety putování trpasličího národa po povrchu Kontinentu během Doby hvězd, nejspíš dlouho před tím, než na něj vstoupily první lidské kroky. Na trpaslících měla být dopuštěna tzv. První křivda, neodpustitelná zrada původního trpasličího božstva, kvůli které trpasličí národ na bohy zcela zanevřel a opustil svůj původní domov. Po staletí putování se ve studu a ukřivděné pýše uchýlil trpaličí národ do útrob země, kde je přijmula entita, kterou trpaslíci přezdívají zkrátka jako "Kámen", Rhôn, a kterou začali trpaslíci uctívat. Od této prastaré historie trpasličího národa zároveň trvá nepřetržitá nevraživost mezi trpaslíky a elfy.

Vznik Velké trpasličí říše

Po Velkém exodu postupně putující trpaslíci nacházejí svůj domov v jeskyních a podzemích po celém Kontinentu. Těm kteří se odmítli usídlit pod zemí nejspíš dodnes pokračují na své pouti po povrchu Kontinentu – řada historiků má za to, že právě zde nalezla svůj vznik rasa půlčíků. Trpaslíci následně zakládají své Karheimy, rozsáhlé podzemní městské státy, které jsou spravovány z tzv. Ar'Karheimů. Ar'Karheimy po několika dlouhých staletích relativní izolace postupně vstupují do tzv. Velké říše, Ar'Gazanu, jehož je dnes již součástí naprostá většina trpasličích království. Mezi první trpasličí království patří nejspíš Ar'Karheim Khazan na území pod dnešním Corrien Benem a Boranem, kde měli nejspíš trpaslíci poprvé sestoupit pod povrch Kontinentu.

Události v Boranu a Corrien Benu

V Brunfálsku před několika stovkami let tamní thén s brunfálským králem uzavřel tzv. Zlato–železný konkordát, který měl vyřešit spory mezi tamním lidským a trpasličím národem. Po rozpadnutí Brunfálska však bylo od konkordátu fakticky opuštěno.

Politika

Karheimy a Velká říše

• Ar'Gazan

Největším trpasličím státním celkem je tzv. Velká říše Ar'Gazan. Říše se skládá ze tří velkých království (tzv. thrîn´heim) – Ar'Karheim Guldûn, Ar'Karheim Khazan a Ar'Karheim Marazin – a většího počtu samostatných karheimů a baraků.

• Ar´Karheimy

Ar´Karheimy jsou trpasličí podzemní státy, které mají zpravidla pod svou správou rozsáhlé území a řadu karheimů, či baraků. Ar´Karheimy jsou vedeny tzv. Ar´Thény, Velikými pány. Na severu Kontinentu se nacházejí sedm známých Ar´Karheimů – mezi lidmi i trpaslíky se však mluví o osmém, ztraceném, Ar´Karheimu, který se podle zvěstí má nacházet v odlehlých horách Ali´quejských horách na hranicích elfího Quen’daree na jihu Kontinentu.

• Karheimy

Karheimy jsou městské státy trpaslíků. Jsou rozesety převážně po severní polovině Kontinentu a většina z nich spadá pod jeden ze sedmi Ar´Karheimů – existuje však řada z nich, které si do dnešního dne uchovávají svou nezávislost. Karheimy jsou vedeny tzv. Thény.

• Baraky

Baraky jsou menší trpasličí sídla, která nejsou tak velká jako Karheimy a zpravidla jsou obývaná jediným trpasličím klanem. Byť nejsou faktickou součástí karheimů, zpravidla spadají pod jejich správu a barakské trpasličí rody jsou odpovědné jejich Thénům.

Trpasličí národy

Trpasličí společnost se skládá z nepřeberného množství trpasličích klanů a rodin – naprostá většina z nich však spadá do jednoho z sedmi hlavních trpasličích národů. Tyto trpasličí národy se odlišují jeden o druhého nejen svou fyziologií, ale i kulturou, jazykem, zvyklostmi atd.

• Ar'Karheim Guldûn

Ar'Karheim Guldûn, v obecné řeči "Království zlata", je nějvětším, nejbohatším a nejvlivnějším trpasličím královstvím. Rozprostírá se především v Rivě, Alchenburgu a většině západní části Teruelu, která je bohatá na zlatou rudu. Právě díky bohatým nalezištím zlata byli Guldûnští schopní pohádkově zbohatnout i na poměry ostatních trpaslčích Ar'Karheimů. Guldûnští trpaslíci jsou nejméně uzavřeným trpasličím královstvím a díky svému bohatství pěstují čilý obchod s lidskými národy nad povrchem. Známí jsou především svým šperkařstvím a zpracováním zlata a architekturou. Guldûnští trpaslíci mají oproti ostatním trpaslíkům světlejší vlasy, často bloňdaté, či jasně zrzavé. O vousy i vlasy se guldunští s péčí starají – často je smotávají do složitých účesů a zdobí je dekoracemi z drahých kovů a drahokamů. Guldunští stavějí nejrozsáhlejší a nejvíce majestátní Karheimy a podzemní sídla.

• Ar'Karheim Khazan

Ar'Karheim Khazan, v obecné řeči "Království železa", je nejspíš nejstarším trpasličím královstvím a druhým největším národem Ar'Gazanu. Území Khazanských trpaslíků se rozprostírá hluboko pod Lkajícími horami na území Boranského království, arcivévodství Corrien Ben a části západního Porhédí. Khazanští trpaslíci jsou nejzkušenějšími bojovníky a jejich kováři zdokonalili své zbrojířské řemeslo téměř k dokonalosti. V posledních desetiletích je národ Khazanských rozdělený – část, která obývala podzemí Corrien Benu opustila své Karheimy poté, co byly přijaty říšské integrační zákony, podle kterých byly tamní trpasličí Karheimy násilně vysídleny a jejich obyvatelé nuceně přesídleni do lidských měst. Zbytek národa, obývající podzemí pod Boranem, se naopak přimkl ke svým sousedům na povrchu podepsáním tzv. Druhého Zlato–železného konkordátu. Khazanští trpaslíci jsou nyní důležitým spojencem Svobodné smlouvy v druhé velké válce, kde Smlouvě dodávají nejenom své muže, ale i trpasličí zbraně a bojovou techniku. Khazanští trpaslíci jsou velmi bledí, zpravidla s tmavými či černými vlasy. Jejich Karheimy jsou více praktické, než krásné – svá podzemní města si příliš nezdobí a zpravidla je vytesávají rovnou do kamene hor.

• Ar'Karheim Marazin

Ar'Karheim Marazin, "Malachitové království", je bohatým trpalisčím národem obývající sever Kontinentu, území pod povrchem lidského Bruenu a Lichtenbergu. Marazinští trpaslíci platí za nejpyšnější a nejmarnivější ze všech trpasličích národů. Ve známost vešli především díky jejich šperkařskému a sklářskému řemeslu, stejně jako schopnosit zpracovávat drahé kameny. Marazinští vytvářejí – alespoň podle nich samotných – nejkrásnější a nejdražší šperky na Kontinentu a nejcennější očarované prsteny a náhrdelníky. Marazinští trpaslíci si také potrpí na kultuře, hudbě a básnictví – z jejich řad pochází řada významných bardů trpasličí historie.

• Ar'Karheim Baraz

Ar'Karheim Baraz, v překladu "Království bronzu", je trpasličí království, které se rozprostírá především pod Eberskými a Gilajskými horami, na území Verony a arcivévodství Maricia a Končiny. Jsou považováni za nejmoudřejší z trpasličích národů – pěstují především oblibu v runotepectví, magii, vědu a filosofii. Jejich pokožka je zpravidla snědší s bronzovým nádechem, vousy a vlasy husté, často kudrnaté. Barazští si zušlechťují především rozsáhlé sttalagmitové jeskyně a významnou aktivitou horkých pramenů, které jsou v horách na severu od Velké pouště časté.

• Ar'Karheim Tham

Ar'Karheim Tham, v překladu z kamenného jazyka "Království mědi", je trpasličím národem, který obývá především přírodní jeskyně pod Ravenským královstvím a Rybinskským vojvodstvím. Thamští trpaslíci jsou o něco méně civilizovaní než jejich příbuzní a spolu s XXX jsou národem, který se nejčastěji vydává do světa nad zemí. Thamští trpaslíci si také zpravidla nebudují podzemní města a namísto toho obývají podzemní jeskyně a příbytky, které by se daly nejlépe popsat jako rozsáhlé podzemní nory. Thamští trpaslíci, byť často vylézají na povrch za lovem, s nadzemními národy příliš nekomunikují – Ravenští si zdejší trpaslíky tak do velké míry mýtizovali a stalo se zvykem, skládat před jejich nory drobné dary a obětiny.

• Ar'Karheim Jardûn

Ar'Karheim Jardûn, v kamenném jazyce "Jantarové království", je nejseverněji položeným trpasličím Ar'Karheimen a spolu s thamskými trpaslíky jsou Jardûnští samotářským národem nejvíce odrtženým do zbytku velké říše Ar'Gazanu. Ar'Karheim Jardûn se rozprostírá především v podzemních jeskyních Haagenu a Velkocarství. Jako proslulí řemeslníci si budují domovy v ledových jeskyních dalekého severu – řada z těchto sídel je odtržena od zbytku Říše a nevede do nich žádná z pověsných trpasličích podzemních stezek či tunelů. Jsou velmi tajnůstkářské a mírumilovní a za každou cenu se snaží vyhýbají jakýmkoli problémům z povrchu – zřídka kdy se zapojují i do vnitřní politiky Ar'Gazanu. Navzdory svému tajnůstkářství jsou také zkušenými lovci, obchodníky a pravidelně cestují po rozsáhlých ledových tundrách Velkocarství, aby lovily a obchodovali s lidmi i carskými elfy. Předměty, které vyrábějí z exotických materiálů, jako je slonovina a jantar, jsou velmi žádané, zejména jejich proslué hračky. Jardûn jsou v konečném důsledku nejvíce svobodomylným národem trpaslíků, milovníci hudby a příběhů.

Náboženství

Na rozdíl od mnoha jiných kultur na Kontinentu trpaslíci neuctívají antropomorfní bohy, jejich filozofie naopak prosazuje osobní dokonalost a téměř intimní pouto ke Kameni, Rhônu, v jehož útrobách sídlí a ze kterého podle jejich věrouky pochází a do něhož se opět po smrti obrátí. Trpaslíci se k "Kameni" s úctou odvolávají a mluví o něm jako o živoucí bytosti. Jsou dětmi Kamene; ctí ho, bojí se ho, váží si ho a děkují mu za to, že je chrání a poskytuje jim svou štědrost. Toto náboženství, které trpaslíci přezdívají jako Potomectví hor, trpaslíci praktikují již od tzv. První křivdy, Bar'Mensag.

Jejich další kulturní přesvědčení se více podobají uctívání předků. O trpaslících, kteří vedou silný a ušlechtilý život, se říká, že po smrti Kámen, Rhôn, posilují a stanou se jedním z "Velikých", Arzûlů. Ti, kteří jsou nešlechticí nebo zneuctění, Kámen oslabují, a proto jsou jím navždy odmítnuti. Věří se, že měští trpaslíci a lidé i elfové jsou Kamenem odmítnuti.Činy Arzûlů jsou pečlivě zaznamenávány v tzv. Kamenech Velikých, Rhôn Arzûl, které nesou záznamy o rodokmenu a činech, které připomínají historii a velké skutky trpasličích předků. Trpaslíci jsou zpravidla za Arzûlů prohlašování posmrtně.

KULTURA

Městští trpaslicí

Městští trpaslíci je obecné označení pro trpaslíky, kterTrpaslíci, kteří opustili objetí Kamen, jsou svými podzemními bratry považováni za netrpaslíky, Kamenem ztracené a odmítnuté. Nemají žádnou kastu ani právo na obnovení. Naproti tomu lidé respektují povrchové trpaslíky a cení si jejich pracovitosti, chytrosti a dovedností, které přinášejí. Povrchoví trpaslíci obvykle pracují v Cechu trpasličích obchodníků, který dodává Orzammaru povrchové zboží a vyváží jeho produkty, ale existuje mnoho kovářů, kameníků, bankéřů a také banditů z Carty. Mnoho trpaslíků se pohybovalo na povrchu, ať už jako členové expedic financovaných trpasličími rody nebo cechy,72 z vlastních osobních důvodů,73 nebo jako trest.74 V dávných dobách byl trest vyhnanství velmi neobvyklý a byl považován za jeden z nejkrutějších.75 Podle trpasličích učenců by povrchoví trpaslíci mohli brzy početně převýšit své podzemní vrstevníky.

Zvyklosti a tradice

• Knihy záští

Knihy záští, Dammaz Kran, jsou tradiční trpasličí knihy, do kterých si trpaslíci s urputností sobě vlastní zapisují křivdy, které na nich byly spáchány a jedince, skupiny, či celé národy, které se jich dopustily. Knihy mohou mít kvůli běžné trpasličí povaze i několik set stran a jsou často předávány z generace na generaci. Není neobvyklé, že Dammaz Krany mají i celé rodinné klany, Karheimy, či Ar'Karheimy.

• Zlaté pouto

Takzvaný Delvaיsagh, v překladu Zlaté pouto, je starodávná trpasličí instituce, obdoba lidského manželství. Na rozdíl od něj však nutně není pojeno s láskou, kterou trpaslíci příliš neuznávají a namísto toho je projevem největší důvěry a úcty mezi dvěma jedinci. Na rozdíl od manželství také nemusí být Delvaיsagh uzavírán mezi mužem a ženou –⁠ časté je například uzavírání pouta mezi blízkými přáteli, bratry ve zbrani, či blízkými sourozenci. S uzavřením Delvaיsagh se pojí tradiční rituál, kdy oba trpaslíci společně ukovají dva spojené články řetězu z ryzího zlata.

• Pouto zášti

Mensaghיsagh je často považován za opak Zlatého pouta. Mensaghיsagh je uzavírán mezi dvěma trpaslíky, kteří k sobě chovají takovou zášť, že nedostačuje její zapsání do Knihy záště. Mensaghיsagh je uzavírán deklaratorně jedním trpaslíkem, který prohlásí sňatek za právoplatný – silně tradicionalističtí trpasličí národ považuje odmítnutí vstoupení do Mensaghיsagh za neuctivé, stejně jako vystoupení z něj. Takoví trpaslíci pak mohou ztratit svou čest a být často vyhoštěni z trapasličí komunity a měst. Uzavřením pouta vzniká dle trpasličích tradic několik práv a povinností – trpaslíci jsou zproštěni trestu za neúkladné zabití svého a trpaslíkům mimo jiné vzniká dědičné právo vůči druhé osobě.

Magie

Na magii je v trpasličí společnosti nahlíženo s nedůvěrou a despektem. Jedinců narozených s maigckou jiskrou je velmi málo – nejméně ze všech inteligentních ras Kontinentu – a takoví jedinci jsou často považováni za prokleté a nezřídka kdy vyhnáni z trpaslíčích měst a vyloučeni z jejich společnosti. Významnou vyjímku z tohoto pravidla ale tvoří runotepectví – prastaré trpasličí řemeslo, kdy trpasličí runotepci vtiskávají mocnou magii, kterou jim zapůjčuje Kámen, do všemožných předmětů – především pak zbraní a šperků.

Měření času a trpasličí kalendář

Trpaslíci si kvůli životu pod zemí vyvinuli vlastní systém měření času ke kterému kvůli neexistenci denních a nočních cyklů pod zemí se trpaslíci naučili využívat vodu. K měření kratších časových úseků trpaslíci využívají toků podzemních říček, které opatřují vodními hodinami, klepsydrami. Klepsydra je nádoba s otvorem, skrz který postupně vytéká voda. Čas se měří na základě množství vody, které uniká z nádoby. Základní jednotkou trpasličího času je jeden drún, který odpovídá přibližně čtyřem lidským hodinám. Trpaslíci nevnímají den a noc, jako rasy na povrchu Kontinent. Namísto toho zpravidla bdí dva drúny a jeden drún spí.

Trpaslíci zároveň vnímají odlišně i delší časové úseky a vytvořili si jiný kalendář odlišný např. od tradičního lidského Císařského kalendáře, který rok dělí na osmero ročních období. Trpasličí rok je přibližně stejně dlouhý, jako ten lidský a je přezdívaný "gerar". Gerar začíná a končí na konci předjaří, když roztává sníh na povrchu Kontinentu, který následně plní podzemní jezera –⁠ to jej jeden z mála přírodních cyklů, které jsou trpaslíci a podzemní rasy schopné pozorovat. Spolu s příchodem vody se pojí trpasličí svátek a slavnost Gov Maraz, "Pláč hor", který trpaslíci slaví jako začátek nového geraru.

Móda

Trpaslíci mají charakteristický způsob oblékání. Oblékají se do pevných, praktických a robustních oděvů, které zajišťují ochranu v podzemním prostředí. Kromě toho mají rádi ozdoby jako šperky, především vyrobené z kovů a drahokamů. Oblíbené jsou především zlaté a mosazné ozdoby vousů a vlasů. Mezi nejznámnější šperkaře patří zlatotepci z Ar'Karheimu Guldûnu a šperkaři z Ar'Karheimu Marazinu. Trpaslíci si často zdobí svá těla tradičním trpasličím tetováním, které odráží specifickou kulturu jednotlivých karheimů, či rodinných klanů – nejčastěji pak Thamští a Jardûnští trpaslíci.

Komunikace a jazyk

S tím, jak trpasličí národ rostl a rozpínal se po celém severu Kontinentu, museli trpaslíci Říše přijít na způsoby, jak spolu navzájem komunikovat na velké vzdálenosti. Takové komunikaci pomáhá mimo jiné síť poštovních netopýrů, která propojuje velikou část trpasličích národů, s výjimkou Ar'Karheimu Jardûn a některých odlehlých a izolovaných karheimů. Poštovní netopýři jsou pro trpaslíky nejrychlejším a nejspolehlivějším způsobem komunikace, protože díky echolokaci a své drobné velikosti dokáží prolétat přímo spletí podzemních tunelů bez ohledu na tmu, závaly, nebezpečné tvory či úzké a neudržované podzemní jeskynní chodby.

Důležitou roli v komunikaci trpasličích karheimů hrají i tzv. klapači. Klapači jsou specifickou sektou Potomectví hor, skupinou kněží, kteří se rituálně zbavují očí a zraku a pomocí rozvaru posvátných hub umocňují své ostatní smysly. Díky tomu jsou schopni ve svých svatostáncích, tzv. Síních ozvěn, naslouchat dalekým zvukům uvnitř země, kde se má podle trpaslíků v ozvěně času ozývat ozvěna šepotu Kamene, Rhônu. Posláním klapačů je tyto ozvěny zaslechnout a interpretovat. Dalším důležitým úkolem klapačů je udržování důležité a důvěrné komunikace napříč karheimy, většinou samotných thénů. Tato komunikace mezi klapači probíhá tak, že jeden z nich pomocí obrovitánské kovové hole zavěšené na řetězech a kladkách uvnitř Síně ozvěn, začne klapat do země. Toto klapání se pak ozývá napříč horami a zemí a zachycují jej pak ostatní klapači v okolních karheimech.

Nejrozšířenějším jazykem trpaslíků je tzv. kamenný jazyk – jehož obdobami a mutacemi mluví naprostá většina trpaslíků. Kamenný jazyk se zapisuje ze shora dolů pomocí runového písma. Po dlouhá staletí se runové trpasličí písmo vyrývalo do tenounkých měděných listů, od pozdní stříbrné doby však do karheimů, které jsou více otevřené světu na povrchu, začíná ve větší míře pronikat papír a zápis pomocí inkoustu.

Mezi nejznámější trpasličí slova patří:

•  Ar – prefix označující „královský“ nebo „velký“
• Arzûl – tzv. Velicí, svatí předci trpasličího národa
• Ar´Edhekal – Velký exodus
• Bar - jedna, první
• Bar'Mensag – Prvotní křivda
• Barak - tvrz
• Baraz – bronz
• Guldïsagh – Zlaté pouto
• Drún – jednotka času odpovídající přibližně čtyřem hodinám
• Gerar – trpasličí rok
• Gov - pláč, slzy, sténání, nářek
• Gov Maraz – „Pláč hor“, svátek začátku roku
• Guldûn – zlato
• Heim – domov, sídlo
• Ïsagh – pouto, závazek, řětez
• Jardûn – jantar
• Karheim – obec, sídlo, označení pro trpasličí podzemní město
• Khazan – železo
• Maraz - hora
• Marazin – malachit
• Mensag – zášť
• Mensaghïsagh – Pouto zášti
• Rhôn – kámen, často označující posvátnou entitu uctívanou trpaslíky
• Rhôn Arzûl – Kámen Velikých, kronika hrdinů
• Tham – měď

- mapa trpasličích národů

Trpaslíci

Průměrný věk dožití: 225-275 let

Průměrná výška: 137–152 cm

Magická jiskra: přibližně každý tisíctý jedinec

Výskyt: Ar'Gazan, podzemí severní poloviny Kontinentu