Porhédí

"Většina lidí se domnívá, že Teruel své moci vděčí jeho zásobám zlata. Někteří tvrdí, že přízni Stvořitelčině. Pravda je však daleko prostší –⁠ nevzniknout městský stát Teruel ve svých počátcích na břehu životadárné řeky Rhédy, vypadal by dnešní svět zcela jinak!"–⁠ univerzitní profesor Alois Bloch

Obecné

Porhédí je nejbohatším a zároveň jednoznačně nejvlivnějším arcivévodstvím Teruelské říše. Většině svého bohatství a vlivu vděčí mohutné řece Rhédě, nejdelší a nejvodnatější řece Kontinentu, která kraji dala nejen možnost říčního obchodu, splavu dřeva, rýžování zlata, ale i nespornou výhodu v rané historii rozvoje lidského rozvoje.Oficiálním hlavním městem arcivévodství je říční město Dreihalt nad Rhédou. Město sice není největším ani nejpočetnějším sídlem, které se v Arcivévodství nachází –⁠ tato prvenství patří hlavnímu městu Císařství, městu Teruelu, ale zato je centrem císařské vzdělanosti a vyšší třídy. To především díky jeho četným univerzitám a Rhédské vojenské akademii, které teruelské Císařství vděčí za osobnosti typu císařského konzula Johanna von Hesselta, nebo maršála císařských vojsk Otto von Krieka.

–⁠ Dreihalt nad Rhédou je menším, ale mocensky významným městem, hlavním městem Arcivévodství Porhédí

Města a další významná místa

Dreihalt nad Rhédou

Dreihalt nad Rhédou je hlavním městěm arcivévodství Porhédí a jeho kulturně i mocensky nejvýznamnějším městem hned po hlavním městě císařství, městě Teruelu. Známé je jako bohaté centrum místního obchodu, kultury a vzdělanosti. Těží ze své bohaté historie i strategické polohy v meandru řeky Rhédy, díky které kolem něj musí proplouvat všechny obchodní lodě plující do teruelského vnitrozemí. Je domovem řady akademických insitucí, včetně známé Rhédské vojenské akademie, jakožto i lóže Rozladěných nebes řádu Oculus Videns, která sídlí v místním Baarově parku, který zároveň spravuje.Díky své poloze na "křižovatce" obchodních cest mezi přímořským a vnitrozemským Teruelem se stalo důležitým místem pro obchod. Trhy a jarmarky, jako například pověstný Rhédský veletrh, jsou klíčové události pro místní, regionální i mezinárodní obchod. Právě i proto v něm sídlí řáda řemeslných a obchodních cechů, jako Hanza, či Jihoteruelská obchodní společnost.Dreihalt nad Rhédou zároveň hraje roli veřejného fóra pro politická jednání Teruelské říše. V rámci Císařského sněmu se zde schází panovníci jednotlivých teruelských arcivévodství a jeho šlechta, aby diskutovali o důležitých otázkách říše.

Město Teruel

Teruel je město, které se nachází ve východní části Svatého císařství Teruel na břehu řeky Rhédy v arcivévodství Porhédí. Jeho historické centrum se nachází na kopci nad řekou Rhédou, odkud se otevírá impozantní výhled na samotné město a okolní krajinu. Historie města sahá až do starověku Kontinentu, kdy se stalo významným obchodním centrem a sídlem místních vládců. Město je proslulé svými impozantními stavbami a katedrálami, které připomínají jeho slavnou historii a kulturní dědictví města.

Modré údolí

Modré údolí je regionem v okolí řeky Ludy a zároveň stejnojmenným hrabstvím v porhédském vévodství Weidenland. Modré údolí je známé tím, že se jedná o jediné hrabství, kterému populačně dominují Půlčíci. Samotná hraběcí je rodina je rovněž půlčické krve – záležitost, která je v Teruelu i zbytku známého světa téměř neviděná. Hraběcí rodina, jejíž současnou hlavou je hraběnka Dudo Feinwich aus Lude, má své rodinné sídle v tzv. Modrém zámku, malebném zámečku ve weidenlandském vnitrozemí, který se nachází v jednom z meandrů řeky Lude a který je obklopen nekonečnými lány, kde hraběcí rodiny a její rolníci pěstují zvláštní odrůdu bažinné trávy, tzv. "Modré listí", údajně nejlepší a nejkvalitnější kuřivo celého Kontinentu.

Vévodství

Rhedmark

Rhédmarkské vévodství je srdcem celého Císařství – jak politicky, tak ekonomicky i kulturně. Protéká jím mohutná řeka Rhéda, po níž proudí obchodní lodě naložené obilím, vínem, kořením, kovy i luxusním zbožím a podle které získalo vévodství své jméno. Rhedmarkská krajina je bohatá a úrodná, posetá vinicemi, vesnicemi s kamennými kostely a městy chráněnými hradbami. Rhedmark je v očích ostatních vévodství Teruelu i řady Svobodných království symbolem stability, civilizace, prosperity a bezpečí. Rhedmark vděčí své politické i ekonomické pozici především hlavnímu městu Císařství, městu Teruelu. Rhedmark sdílí svůj erb s erbem arcivévody Kaspara Waldowa von Rhédy a samotného arcivévodství Porhédí - tedy erb s bílým teruelským lvem na rudém poli s modro-bílými pruhy symbolizujícími řeku Rhédu.

Rosenheim

Přímořské vévodství Rosenheim je druhým nejbohatším regionem Porhédského arcivévovdství. Zdejší pobřeží je teplejší a sušší než vnitrozemí, s mírným podnebím a stálými větry, které přejí námořní plavbě. Přístavy zde slouží nejen k obchodu v rámci Císařství, ale i k mezinárodnímu obchodu především s Lorthenem a jihem Kontinentu. Hlavním městem vévodství je přístavní město Rosenburg, někdejší hlavní město Rosenheimského království, někdejším mocenským rivalem Teruelského království ve stříbrné době. Rosenheim ve svém erbu nese rudou a bílou růži na zlatém a rudém poli.

Schwarzwald

Schwarzwaldské vévodství je nejvíce nebezpečným místem Porhédí. Je známý svými hlubokými lesy a drsným klimatem. Většinu území vévodství pokrývá stejnojmenný les Schwarzwald, Černý les, který vešel ve známost především kvůli četnému výskytu skřetích kmenů, se kterými lidští osadníci vedli letité války v době temna a stříbrné době. Hlavním městem vévodství je Freistadt, odlehlé město, na které je často obyvateli Porhédí pohlíženo jako na brloh lapků a pochybných existencí. Schwarzwaldská vévodská rodina se již několik generací snaží marně vyřešit problémy, které vévodství způsobují místní skřeti – nynější vévodkyně Elisabeth Teufer se tak před několika lety rozhodla k razantnímu kroku a to k vykácení nemalé části Černého lesa, kde se skřetí klany skrývají. Schwarzwald i jeho vévodská rodina má v erbu černého kance ve zlaté zbroji na rudo-zeleném poli.

Hohenheim

Hohenheimské vévodství je nejméně úrodným védostvím Porhédí – mezi ostatními vévodství má však důležitou pozici díky tomu, že na jeho území pramení svatá řeka Rhéda a díky bohatým nalezištím rud kovů. Jeho obyvatelé jsou houževnatí, přímočaří a mají v oblibě řešit spory čestným bojem. Hlavní město Hohenheimu, město Wolfenstein, stojí na obrovské kamenné stolové hoře zvané Fauschlag, jejíž strmé stěny činí město prakticky nedobytným. Erbu vévodství dominuje bílý vlk ve stříbrné zbroji na modrém poli se zlatým křížem na červeném poli.

Auenmark

Auenmark je jedním z porhédských vévodství. Je regionem četných řek a říček, které ústí do posvátné řeky Rhédy. Auenmark byl v době temna a stříbrné době častým místem konfliktů a válek způsobených rozpínavostí Teruelského království. Ke konci stříbrné doby a počátkem vzniku Císařství však teruelští panovníci investovali značné finance do rozvoje tohoto regionu a Aunemark tam mohl - i díky čilému říčnímu obchodu - prosperovat a vyrůst do svého nynějšího bohatství.

Weidenland

Weidenlandské vévodství je spolu s Rhedmarkem nejúrodnějším vévodstvím Porhédského velkovévodství a jedním z nejúrodnějších regionů celého Teruel – díky jeho čilé zemědělské činnosti je často označován za "Obilnici Císařství". Je domovem jedné z nejpočetnějších komunit půlčíků na Kontinentu – zdejší půlčíci obývali území dnešního vévodství nejspíš dlouho před příchodem lidských osadníků v době temna. Ve vévodském měste Grafschaft sídlí rodina vévody Achima Von Grafschafta. Vévodství nese erb černého kohouta v rudé zbroji na žlutém hermelínovém poli.

– Mapa porhédských vévodství

SPOLEČNOST

Ekonomika

Porhédí je spolu s Maricií nejbohatším arcivévodstvím Teruelu. Dokázalo zbohatnout především díky poměrně bohatým zásobám zlata, úrodným nížinám kolem řeky Rhédy a čilému mezinárodnímu obchodu. Mezi nejčastější zemědělské komodity patří pšenice, žito, ječmen, oves, čočka a dobytek, zejména pak krávy, hovězí dobytek a ovce.

Náboženství

Porhédí je spolu s městem Teruel kolébkou a centrem Potomků Hanielových, církve víry ve Svatou Stvořitelku. Náboženství obecně hraje v životech místnch velmi důležitou roli, naprostá většina jeho obyvatel se hlásí k víře ve Svatou Stvořitelku a pravidle se oddávají jejím náboženským rituálům. Zároveň je domovem řady církevních organizací, jako Lovci čarodějnic, řád Bílé růže ve měste Rosenburg, nebo řád Zvoníků v městě Teruel.

Magie

K magii a čarodějům jsou obecně obyvatelé Porhédí poměrně skeptičtí, ostatně jako ve většině Teruelského císařství. Magie jako taková – mimo nekromancie a dalších temných umění – sice není zakázána, i přes to ovšem císařský konzul vydává tzv. magické glejty, které slouží jako oficiální úřední povolení k vykonávání magie. Ty jsou využívány především při konfrontaci s Lovci čarodějnic. Právě kvůli tomu se do města Teruel každoročně sjíždí velká část čarodějů z celého císařství. I přes přirozený odpor vůči magii ale v Porhédí sídlí veliký počet lóží řádu Oculus Videns ať už lóže Vynoření a Nazemivystoupení řádu ve městě Teruel, lóže Rozladěných nebes v Dreihaltu nad Rhédou, či lóže Klenutých šepotů v lesích poblíž města Altdorf.

Obyvatelstvo

Rhéďané

Nejpočetnějším lidským etnikem Porhédí je etnikum Rhéďanů, kteří se v usadili v oblasti dnešního vévodství Rhedmark nejspíš již na počátku doby temna. Dlouhá staletí měli být pod útlakem zdejších obrů. Z jejich otroctví měl rhédský lid podle legend a církevní nauky vyvést až Arch Teruel, který proti jejich pánům sjednotil rhédské kmeny a po vítězné válce založil městský stát Teruel. Právě z oblasti Rhedmarku se následně rhédská kultura rozšířila do zbytku Porhédí a následně i za jeho hranice do velké části severního Kontinentu.

Půlčíci

Půlčíci mají v Porhédí svou nejpočetnější komunitu na celém známém světě a to především ve vévodství Weidenland, kde se prosperují především díky úrodné půdě a obchodu s lidskými městy, do kterých se početná část z nich úspěšně asimilovala a stali se z nich bohatí měšťané, kupci, úředníci či bankéři.

Úpatské kmeny

Úpatské kmeny, někdy též zkráceně Úpatci, jsou poslední zbytky lidí popelavých, kteří zůstali v arcivévodství Porhédí, když většinu z nich na přelomu doby temna a stříbrné doby zlikvidovala, vyhnala, či pohltila teruelská rozpínavost. Úpatské kmeny získali svůj název díky tomu, že obývají především úpatí a podhůří Hohenheimských hor. V očích obyvatel Hohenheimu i okolních vévodství jsou považováni za nebezpečné barbary a nepřátele civilizace, přesto však představují nedílnou součást zdejšího světa. Úpatci nežijí v jednotném národě, ale v mnoha soupeřících kmenech, z nichž každý má vlastní zvyky, vůdce i způsob boje. Jsou známí svou drsností, odolností a hlubokou znalostí horského terénu, který využívají k přepadům karavan i cestujících. Úpatci uctívají staré a nepojmenované síly hor, často spojené s přírodními živly a měsíci. Podle některých měli pomoci Archu Teruelovi při válce proti obrům – po vyhrané válce se však měli porhédské kmeny, lidé korunovaní, k Úpatským kmenům otočit zády.

Půl-obři

Půl-obři, někdy též hanlivě "ogři", jsou rasou která vznikla křížením lidské a obří krve. Půl-obři obývají na Kontinentě především oblast Porhédí kvůli své historii a velkému výskytu obrů, kteří si zotročili zdejší porhédské kmeny a často si násilně brali lidské ženy. Půl-obři jsou většinovým lidským obyvatelstvem vnímáni jako malomyslní a neohrabaní hrubiáni a díky své velikosti a síle najdou uplatnění především na lidských polích. Existují však i vyjímky a půl-obři, který se stali bohatými kupci v lidských městech, či dokonce nižšími šlechtici vlastnící kus císařské půdy.

Významné osobnosti

Kaspar Waldow von Rhéda

Arcivévoda Kaspar Waldow von Rhéda je vysoký teruelský šlechtic a nynější arcivévoda Porhédí. V Císařství a ve šlechtických kruzích platí za zkušeného a pragmatického politika, který si udržuje významnou politickou moc díky svým četným kontaktům mezi teruelskou šlechtou, smetánkou, obchodnickými kruhy i kontaktům na císařský dvůr císaře Karla Gustafa Eichelbergera von Teruela VI.. Je znám svou zálibou v honech a šlechtění bojových plemen ohařů.

Hraběnka Dudo Feinwich aus Lude

Hraběnka Dudo Feinwich aus Lude je nynější paní hrabství Modrého údolí v porhédském vévodství Weidenland. Hraběcí rodiny půlčíků Feinwich aus Lude je nejznámněšjí a nejvýznamnější šlechtickou rodinou půlčíků ve známém světě. Rodina má své sídlo v tzv. Modrém zámku, malebném zámečku ve weidenlandském vnitrozemí, který se nachází v jednom z meandrů řeky Lude a který je obklopen nekonečnými lány, kde hraběcí rodiny a její rolníci pěstují zvláštní odrůdu bažinné trávy, tzv. "Modré listí", údajně nejlepší a nejkvalitnější kuřivo celého Kontinentu.

Arcivévodství Porhédí

Politika

Politický systém: arcivévodství

Současný vladař: Arcivévoda Kaspar Waldow von Rhéda

Vévodství: Rhedmark, Rosenheim, Auenmark, Schwarzwald, Hohenheim, Weidenland

Města

Hlavní město: Dreihalt nad Rhédou

Velká města: Teruel, Altdorf, Rosenburg

Společnost

Náboženství: Svatá Stvořitelka

Vývoz: Zlato, obilniny, dřevo, pivo