Corrien Ben

"Corrien Benští se chtěli přesídlením trpaslíků do svých lidských měst zbavit trpasličí kultury a vlivu na Lkající hory. To se jim snad i povedlo – faktem ale zůstává, že⁠ lidští vládci si tímto krokem zadělali na hlubší a složitější problém. A situace v Braess Fotských slumech je toho jasným důkazem..."
–⁠ historik Slavko Atimstein

Obecně

Corrien Ben je společně s Jortlandem Porhédím, Maricií a Končinami jedním z pěti teruelských arcivévodství. Nachází se na severo-východě Císařství v nejvyšším teruelském pohoří, v tzv. Lkajících horách. Nejen polohu má Corrien Ben společnou s Boranskýn královstvím. Stejně jako Boran, i Corrien Ben je poset množstvím opuštěných i obydlených trpasličích karheimů, zřícenin a pevností. Početná trpasličí menšina v obou oblastech se promítla i do jejich kultury, která se v mnohém té trpasličí podobá.

Početné trpasličí poklady a hnízda horských nestvůr –⁠ to jsou hlavní faktory, kvůli kterým je Corrien Ben vyhledávanou destinací všemožných dobrodruhů. Ty si arcivévodská rodina Bhátairů tradičně na svém dvoře vydržuje. Protože populace Corrien Ben není příliš velká, o většinu problémů v arcivévodství se starají převážně právě žoldáci.

–⁠ Neslavnou historii Corrien Ben připomínají vysídlené a zchátralé karheimy, stín někdejší slávy trpasličí říše a jejího vlivu ve Lkajících horách

Ekonomika

Ekonomicky drží Corrien Ben nad vodou z velké části těžba všemožných rud, převážně té železné, která je v celém Teruelu považována za tu nejkvalitnější. I díky přítomnosti trpasličí menšiny jsou místní zběhlí v kovářství a obdobných řemeslech.

Hornické regiony Corrien Benu jsou obvykle vzdálené od velkých měst, jako Braes Fottu, a nejsou kvůli zrádným Lkajícím horám často dobře přístupné. To vedlo k tomu, že tamní lidé si často vypěstovali vlastní kulturu a tradice. V hornických oblastech byly často vytvářeny speciální hornické cechy, které se staraly o bezpečnost a zajištění dělníků a jejich rodin.

Zemědělství

Základem Corrien Benského zemědělství jsou obiloviny, jako je ječmen, pohanka a oves, které jsou odolné vůči chladu a mohou růst ve vyšších nadmořských výškách. Místní také pěstují kořenové plodiny, jako jsou brambory a ředkve, které jsou schopné přežít v drsných podmínkách. Zelenina jako kapusta, cibule a česnek je také častou součástí zdejší stravy. Vzhledem k omezenému množství orné půdy v horských oblastech Corrien Benu je pastevectví důležitým způsobem získávání potravy. Lidé chovají především kozy, které poskytují mléko a maso. Mléko se často zpracovává na máslo a sýry, které mohou být skladovány na delší dobu. Místní zemědělci také také chovány ovce pro jejich vlnu, která se používá k výrobě oděvů a dalších předmětů.

Corrien Benští si vytvořili specifické způsoby pro uchovávání potravin a zásob na dlouhé zimní měsíce. Potraviny jsou sušeny, sůl se používá k uchování masa a zeleniny, a některé plodiny, jako je ječmen, jsou fermentovány do podoby sladu pro výrobu piva. Oblíbené jsou i kořalky a tvrdý alkohol, jako je například tradiční póit.

Kultura

Corrien Benská kultura byla dlouhou dobu dělena, obdobně jako u sousedního Boranu, na tu trpasličí a lidskou. Rodina Bhátairů se rozhodla před necelými sty lety s tímto rozdělením skoncovat –⁠ násilně vysídlila většinu trpasličích karheimů v Arcivévodství a jeho trpasličí obyvatelstvo přesunula do lidských měst. I přes snahu o začlenění menšiny do většinové lidské společnosti se ve městech však vytvořily trpasličí slumy a trpaslíci si nikdy zcela nenavykli novému životnímu stylu a prostředí. Velká řada z nich tak upadla v alkoholismus a uchýlila se k nelegální obživě – doposud je nepřizpůsobivá trpasličí menšina největším problémem arcivévodství, se kterým si nedokázal poradit nejeden z jeho vladařů. Zároveň je to jeden z hlavních důvodů, proč část corrien benských trpaslíků raději migruje na západ do sousedního Boranu.

V hornických oblastech Corrien Benu je populární tradiční brunfálská kuchyně, která se vyvinula z potřeb horníků a jejich rodin. Jedná se především o těžká jídla s vysokým obsahem kalorií, jako jsou knedlíky, klobásy a další masové pokrmy, ale také o různé druhy pečiva a sladkostí. Trpaslická menšina do lidských měst přivedla své umění lihovarnictví –⁠ populární se stal především corrien benský póit, vyráběný z kvasu brambor a obilí, vařený v měděných kotlích pod nimiž se topí místní rašelinou. Tradiční póit může obsahovat až 90 % alkoholu.

Města

Braes Fott

Braes Fott je hlavním a největším městem arcivévodství Corrien Ben a současným sídlem panovnické rodiny Bhátairů. Známé je pro svá černo-uhelná naleziště, která dříve trpaslíci ze Sirotčí hory využívali pro pohon svých mechanických výtvorů. Město leží u Braess Fottských vřesovišť na břehu řeky Sullán. Nad městem se tyčí na vysoké stolové hoře Mlžná tvrz vytesaná do kamene hory.

Bhátair

Bhátair je druhé největší město Corrien Benu. Nachází se na severu arcivévodství na řece Abbhain Bhát na úpatí Lkajících hor. Ze všech Corrien Benských měst má Bhátair největší trpasličí menšinu, která je z většiny usídlena v Šedých ulicích, obrovském městském slumu. Bhátair je původním sídlem arcivévodské rodiny Af Bhátairů, kteří stojí za císařskými integračními zákony.

– Mapa vévodství Corrien Ben

Arcivévodství Corrien Ben

Politika

Politický systém: arcivévodství

Současný vladař: Arcivévoda Craig af Bhátair

Vévodství: Corrien Fot, Bhátair, Thûle, Morfaedd, Cwyldia, Brynwaedd

Města

Hlavní město: Braes Fott

Velká města: Bhátair, Lachin

Společnost

Náboženství: Svatá Stvořitelka

Vývoz: Železná ruda, kámen, sklářský písek a výrobky

–⁠ Braes Fott se dlouhodobě potýká s nepřizpůsobivou trpasličí menšinou, která byla do lidských měst násilně přesídlena z trpasličích karheimů