Bruen

"Skvělé víno, krásné ženy, dech beroucí kraj - jestli se něco na zemi svou úchvatností přibližuje Stvořitelčiným Zahradám, je to právě Bruen."– slavný bruenský bard Ferrer Collaço

Obecné informace

Bruen je jedním ze severních Svobodných království, který sdílí svou kulturu a jazyk s jižanskou Veronou kvůli společné historii v rámci starověké Oleanské říše. Bruen je bohatým a vzdělaným státem, který znám především díky výbornému vínu, dech beroucí krajině a svým umělcům a bardům. Vládnoucí rod spolu se stávající velkovévodkyní Castalettou de la Chanteur se již staletí vyhýbá vnějším konfliktům se svými okolními sousedy, což je důvodem bruenského blahobytu i znatelné pohodlnosti jeho obyvatel.

– Růžový sad se coby hlavní město velkovévodství může pyšnit úchvatnou architekturou i honosným Bílým palácem

Politika

Vláda

Spojenci

Bruen si dlouhodobě udržuje dobré vztahy s ostatními ostrovními královstvími – Alendeer a Morwen. Je tomu tak převážně kvůli jejich historii – všechny tři státy byly součástí jednoho celku, Ostrovanské unie, která se po odtržení od Lichtenbergu rozdělila na Bruen a Janos, budoucí Alendeer a Morwen.

Války

Bruen v současné době nevede válku s žádným jiným lidským královstvím. Přesto je jeho námořnictvo zaměstnáno bitvami s piráty, především pak Svobodnými bukanýry a Černou krakaticí. Bruen v současnosti přijal řadu diplomatických misí, které mají za cíl přesvědčit velkovévodkyni, aby se Bruen přidal na jednu ze stran druhé velké války – tyto návrhy však velkovévodkyně doposud usilovně odmítá.

Historie

Osídlení

První lidští osadníci na území dnešního Bruenu přišli v rámci velké kolonizační vlny z

Ostrovanská revoluce a odtržení od Oleanu

Oleanské říši se stává osudová až tzv. Ostrovanská revoluce. Jižní část Oleanské říše, dnešní Verona a Maricia zasáhla několikaletá vlna such – ta vedla k ohromné neúrodě a hladu v říši. Aby někdejší panovník Oleanu nasytil své hladovějící poddané, rozhodl se uvalit na severní část říše bezprecedentní daně. To se oleanským koloniím nelíbilo a vyhlásily tak samostatnost na říši. Tím vzniká samostatné vévodství Bruen a Alendeer– tyto státy se brzy stávají základem tzv. Janosskou federaci. Oleanská říše se sice ještě několik let snaží vojensky si znovu podmanit odtrhnuté kolonie, kvůli špatné ekonomické situaci a nespokojenosti obyvatel se tyto snahy však nesetkaly s úspěchem. Brzy po té, co bylo jasné, že bude revoluce úspěšná a Oleanské říši se nepodaří si své bývalé državy znovu podmanit, k federaci se připojil i Morwen, který již dlouhou dobu se svými přímořskými sousedy udržoval čilé obchodní a diplomatické styky. Po anexi Maricie Teruelským královstvím a rozpadu Oleanské říše ztrácí Janos svůj politický smysl a po několika letech se rozpadá.

Smrt velkovévody Antóna a podepsání Pragmatické sankce

Bruen byl několik desetiletí spravován nevýrazným velkovévodou Antoánem, který mu vládl až do svého onemocnění racčí chřipkou na kterou nedlouho poté skonal. Stalo se tak v době, kdy Antón neměl mužských potomků. V den Antónova úmrtí se sešla velkovévodská genealogická rada, která měla určit nástupnický rod po rodině De la Chanteur. Před radu ovšem předstoupila čerstvě ovdovělá Castaletta, která radě a bruenské šlechtě představila tzv. Bruenskou pragmatickou sankci, která zaručila možnost ženského nástupnictví ve velkovévodské rodině. Castaletta tak o několik dnů později byla slavnostně korunována bruenskou velkovévodkyní. Tato událost je dodnes předmětem častých sporů – mnozí se totiž domnívají, že se Castaletta dopustila podvodu a Bruneskou pragmatickou sankci zfalšovala.

Panování velkovévodkyně Castaletty de ka Chanteur

I přes prvotní nelibost – především – bruenské šlechty se velkovévodkyně Castaletty ukázala jako osvícená, silná, ale laskavá vládkyně, která se nyní těší v velkovévodství veliké oblibě především prostého obyvatelstva. Přízeň si zasloužila především svými osvíceneckými reformami – např. povinnou tří letou školní docházkou a omezením některých šlechtických a panovnických pravomocí. Na oblibě jí přidává i její nerozporovatelné charisma a až nepřirozená krása.

Města a významná místa

Růžový sad

Roseraie, známější pod obchodnickým názvem jako Růžový sad, je hlavním městem Bruenského velkoknížectvím a sídlem jeho vládců, kteří již staletí sídlí v úchvatném Jarním paláci, památce po prastaré elfí A'e Carãnhilské říši. Město zbohatlo díky obchodu s vínem, kterému se v jeho přilehlých úrodných půdách dobře daří. Díky skvělému vínu a dech beroucí architektuře je Růžový sad proslulý po celém Kontinentu. Mimo panovnického sídla, četných doků, univerzit a nevěstinců se v Růžovém sadu nachází i Bruenská pěvecká univerzita, která již několik staletí vychovává nejslavnější lidské bardy, spisovatele a umělce všeho druhu a Lóže vyhaslých hvězd řádu Oculus Videns.Růžový sad je věhlasný svými Věčnojarskými zahradami, největším parkem v lidských královstvích. Park údajně zabírá až třetinu celé rozlohy Růžového sadu a má být již po staletí udržován dvorními čaroději bruenské velkovévodské rodiny v celoročním rozkvětu.

Figueroa

Figuero je druhým největším městem Bruenského velkoknížectví. Rozprostírá se v úrodných bruenských nížinách a je obklopeno nekonečnými lány zlatých polí a pestrobarevných sadů. Známé je především díky opojnému cideru, který je odsud vyvážen do celého lidského světa. V posledních letech hostí stovky Lichtenbergských uprchlíků, kteří opustili svoji rodnou zem kvůli kalmarským nájezdům a velké morové ráně, která bruenského souseda zasáhla před deseti lety.

Arbor

Arbor je přístavním, samoszvaným svobodným, městem ležícím v zátoce jednoho z mnohých bruenských ostrůvků. Přestože oficiálně patří pod bruenské území, je většinou považováno za samostatný městský stát. Je totiž z velké části obýváno piráty a jinou lůzou, která se sem uchýlila před bruenskými vojsky.

– Růžový sad je obklopen nekonečnými vinohrady, ovocnými sady a poli

Přírodní podmínky

Bruen je považován mnoha lidmi za nejkrásnější a nejpestřejší místo v lidském světě – často se o něm mluví jako o "kontinentu v kontinentu". Může za to fakt, že na jeho území najdeme většinu přírodních podmínek a ekosystému – od úrodných nížin v centrálním Bruenu, studeného a ledového severu velkovévodství, písečných dun na jeho jižních hranicích, po subtropické a neprostupné pralesy na západních bruenských ostrovech.

Přesto, že Bruen leží na severu, je jeho klima mírné, místy až subtropické. Tomu je tak díky horkým mořským proudům které jeho pobřeží omílají. Centrální oblast kolem Růžového sadu je nízko položená, severně pak přechází v hory, které na hranicích s Velkocarstvím většinu roku pokrývá sněhová přikrývka. Na jihu Bruenu se pak nachází menší pouštní duny. Velká část bruenského království také tvoří ostrovy, které však nejsou příliš hustě obydlené. Přes snahy bruenských učenců a kartografů také nejsou z velké části zmapované, čehož využili piráti, kteří se na ostrovech ve velkých počtech usídlili.

Společnost

Náboženství

Bruen s

Veronou díky společné historii sdílí řadu kulturních podobností – velikou výjimkou je však duchovní život. Bruen je dlouhodobě silně věřícím státem. Společně s Alendeerem patří mezi církevně nejvlivnější státy jáchymitské odnože víry ve Svatou Stvořitelku. I díky rozsáhlému bardskému zázemí má Bruen nejspíše nejvíce svatořečených z lidských království – jejich příběhy, mýty a legendy jsou častým a oblíbeným námětem bruenských písní a knih.

Věda & magie

Bruen se oddělil od Lichtenbergského království, které bylo před staletími založeno veronskými mořeplavci. Právě veronský vliv je dodnes v bruenské kultuře znatelný. Promítá se například do přístupu místních k vědě - Bruen je společně s Veronou největším universitním gigantem lidských království. V Bruenu stojí čtyři velké university: Bruenská královská universita ve Figueře, Alsendova universita v Růžovém sadě, Barrioská universita v Los Barrios a Universit svatého Pascuala ve Vile Eirado.

Na rozdíl od svých veronských příbuzných bruenské univerzity nezanevřely nad výukou magických umění. Četné bruenské university a školy tak představují ve velkovévodství významnou konkurenci řádu Oculus Videns, což je jeden z důvodů, proč je vliv řádu v Bruenu velice omezen.

Ekonomika

Organizace

Bruenský pěvecký kruh

Významné osobnosti

Vévodkyně Castaletta de la Chanteur

Claudio Giuseppe „Fortuno“ von Neustrauss

Fortuno von Neustrauss byl jedním z nejslavnějších hudebníků své generace, ne-li celé lidské historie. Von Neustrauss pochází původně z jižní Verony, odkud se svými potomky odplul do Bruenu po úmrtí jeho manželky, která zemřela za neznámých okolnosít. V Bruenu se na několik let zcela stáhl z veřejného života. Pravilo se, že tak dlouho se srovnával se skonem své milované ženy a zcela se oddal víře ve Svatou Stvořitelku. V řádu několika měsíců vydal pod pseudonymem Wolfgang Strauss (W.S.) několik sbírek církvi a víře věnovaných madrigalů. To Frotunu von Neustrausse nejen proslavilo, ale zároveň mu to otevřelo dveře na nejeden bruenský šlechtický dvůr. Spolu s přirozenou Fortunovo smrtí začal upadat nejen jeho samotný rod, ale i rodinné sídlo v severním Bruenu. Jeho potomci nesli Fortunovo odkaz s pýchou a dále se věnovali hudebnímu řemeslu, žádnému z nich se ale nepovedlo dosáhnout takové slávy a uznání jako zakladateli rodu. Mezi prostým lidem se začalo tvrdit, že rod Von Neusstraussů je prokletý démonickými mocnostmi. Nyní už údajně žije poslední člen kdysi slavné rodiny, Tristan von Neustrauss, který ovšem rodinné sídlo opustil a dal se na cestu kočovného umělce.

– I přes to, že většina lidí o Bruenu slyšela jen z písní bardů, je obecně považován za nejkrásnější z lidských zemí

Velkovévodství Bruen

Politika

Politický systém: Velkovévodství
Současný vladař: Vévodkyně Castaletta de la Chanteur

Vztahy

Spojenci: Alendeer, Morwen

Města

Hlavní město: Figueroa
Velká města: Růžový sad, Figueroa, Le Barrios

Společnost

Populace: +/- 3 600 000
Náboženství: Svatá Stvořitelka (Jáchymité)
Vývoz: Víno, zlato, ryby

– Vévodkyně De la Chanteur je mnohými považována za nejkrásnější žijící ženu lidských království